O JULČE, KTERÁ PRSKALA

Giulietta byla krásná a rychlá. Byla červená a nádherně se leskla.
Její pán jí říkal Julčo a to se jí moc líbilo.
Moc ráda se se svým pánem proháněla po klikatých silnicích, dálnicích.
Po městě jezdila nerada. Drncalo to a nemohla jezdit rychle.
Ale vybírat si nemohla. A protože jezdila každý den, začínala být unavená.
Nejdřív začala plakat, že má málo vody.
Páníček si toho ale nevšímal a dál trápil Julču žízní.
Když jel ráno na jednání, měla toho už dost a rozsvítila červenou kontrolku.
Spěchal tak, že si toho ani nevšiml.
Později, když kontrolku zaregistroval, řekl si, že to asi nic není a že to určitě zhasne.Julča ale měla tak málo vody, že už nemohla dál. začala kouřit a prskat, až nakonec úplně zastavila.
Páníček přišel o schůzku a musel řešit odtah Julči k doktorovi, do servisu.
Drbal si hlavu, byl bez Julči úplně bezradný a musel jezdit autobusem.
Julča v opravně musela nějakou dobu  zůstat, aby ji šikovné ruce pana mechanika daly zase dohromady. Těšila se jak se zase bude prohánět po klikatých silnicích.
"Proč já jsem to neřešil hned, když se rozsvítila kontrolka!" nadával si její pán, který byl bez svého auta úplně v koncích."

* S naším tělem je to stejné. Když se v něm něco rozbije, pokazí, něco mu chybí, začne bolet. Bolest je červená kontrolka, která nám říká, že je potřeba s tím něco udělat.
Někdy stačí odpočinek a vitamíny a jindy je potřeba vyhledat pomoc odborníka. Určitě není dobré tyhle signály ignorovat a nebo je vypnout pomocí tablet proti bolesti.Další oblíbený zabiják bolesti je obstřik.
To znamená, že vám stříknou do postiženého místa Kortizon (steroidní hormon), ten bolest vypne, ale pravou příčinu neřeší.
Opakované obstřiky mohou dokonce napáchat nevratné škody v bolavých místech.